Pasta Oner

Pasta Oner

Pasta Oner (vlastním jménem Zdeněk Řanda, nar. 1979) patří k výrazným představitelům generace, která dospívala po roce 1989 a byla zasažena fenoménem u nás se právě rodícího graffiti. Přelomovým okamžikem byl pro něj nástup street artu, obsahově i formálně mnohem otevřenějšího, který mu nabídl logické východisko z úzkých mezí graffiti. Pasta byl prvním kdo se začal věnovat stencils a adbustingu (podoba nového obrazu nebo změny na stávající obrázek nebo ikonu, často satirickým způsobem), spočívající v kreativní úpravě billboardů. Svůj graffiti nick – v komplikovanějších piecech PASTA, v jednodušších throw-upech ONER – nahradil v současnosti obrazovým motivem okřídlené tuby se zubní pastou. V rámci jeho zaměření se na mural art na fasádách domů se zformovala skupina autorů vyšlých z graffiti, k níž vedle Pointa, Trona a Maskera patří i Pasta. Po dlouhých letech, kdy se jeho výtvarné aktivity soustředily výhradně na veřejný prostor ulice, nyní vstoupil i do standardního výtvarného provozu jako autor obrazů a objektů originálního jazyka. V celém spektru své práce se hlásí k inspiraci pop artem s jeho kritickým přivlastněním ikonických motivů popkultury. S pop artem souvisí i používání krátkých anglických textů, které jsou integrální součástí jeho prací. Tato úderná, snadno zapamatovatelná hesla připomínají reklamní slogany, zároveň jim chybí snadno rozluštitelná pointa, která se za každou reklamou skrývá. A právě tato ambivalence jim dodává onen charakteristický, jemně znepokojivý náboj, který je charakteristický pro celou Pastovu tvorbu.

Vydává streetart-graffiti magazín Clique, ve kterém působí i jako šéfredaktor. Podílel se také na vzniku první české knihy mapující vývoj graffiti v Čechách – In Graffiti We Trust. V roce 2010 reprezentoval Českou republiku na EXPu v Shanghaji .V roce 2012 získal na mezinárodní výstavě graffiti a streetartu Městem posedlí cenu diváků iDnes.cz za svůj mural Choose To Be Happy na Dejvickém náměstí v Praze. Loni se zúčastnil výstavy v brazilském Muzeu výtvarného umění a letos se představil na festivalu Bílá Noc (Noche en Blanco) v Peru.

IMG_0001

Na velkoplošných fasádových malbách a sítotiskových plakátech, se drží výrazného, snadno rozpoznatelného stylu, v němž kromě inspirace Warholem, Oldenburgem, Koonsem nebo nejvlivnějším japonským výtvarným umělcem současnosti Takashi Murakamim vždy nalézáme fascinaci reklamou. Angažovaný boj proti její psychologické moci a zároveň stupiditě však přenechává jiným, sám je na to až příliš poučený, racionální a – dejme tomu – cool. Jeho komentáře v podobě typograficky precizně provedených sloganů nenutí diváka k provinilé sebereflexi nad konzumním způsobem života, spíše s ním nezávazně konverzují. Spojení textu a obrazu ve výtvarném umění není nic nového, ovšem způsob, jakým to dělá Pasta, je neotřelý a zábavný. Minimálně v tom, jak přesně svými „claimy“ vystihuje status quo dnešního třicátníka, dost pragmatického na to, aby nehasil, co ho nepálí, ale zároveň ještě dost mladého a romantického, aby se přece jen sem tam nepokusil…, byť by to bylo pouze vtipnou hláškou ledabyle hozenou na mejdanu. Z tohoto pohledu pak můžeme jeho díla označit za vpravdě generační a hodná pozornosti, nehledě na jejich estetickou kvalitu ve spojení čistého stylu s jemně ironickou oslavou kýče.
Martina Overstreet (autorka knihy “In Graffiti We Trust”)

Web – www.pastaoner.cz

Magazín – www.cliquemag.cz

Zdroj – gavu

GALLERY

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

lJbt

Please type the text above: